Není žádným tajemstvím, že jsme se my lidé stali závislými na elektrické energii. Dnes a denně ji nejrůznějšími způsoby spotřebováváme, máme ji k dispozici pomalu na každém kroku a často už se ani nepozastavujeme nad tím, že tu tato je. Elektřina už je pro nás prostě samozřejmost, a to taková, že už se vlastně mnohdy ani nestaráme o to, odkud se tato bere. A v tom může být nejednou skryta celá řada problémů.

Kdysi jsme například nad tím, odkud elektřinu získáváme, raději přivírali oči. Nechtěli jsme vidět ani ty kouřící tepelné elektrárny, kvůli nimž bylo leckde i vysloveně nedýchatelno, nechtěli jsme vidět ekologické katastrofy napáchané při těžbě uhlí pro tyto elektrárny, které se tu obvykle nikdo nesnažil rekultivovat. Pak jsme po nějakých těch pochybnostech a protestech vlastně vesměs akceptovali i atomové elektrárny, které tu máme dodnes, a nechceme pro změnu vidět, jak narůstá problém s jejich jaderným odpadem, který se pochopitelně nedá jenom tak někam vyhodit a pro který se pomalu neřešitelně hledá nějaké vhodné úložiště.

Ale dnes už mezi sebou máme i lidi, kteří ve stále hojnější míře využívají daleko ekologičtější způsob, jak se k elektřině dostat. A to způsob, který se jim může postupem času navzdory počáteční vyšší investici vyplatit. Stále více se u nás prostě využívají hybridní fotovoltaické elektrárny, mající tu přednost, že se v nich vyrábí energie ze slunečního světla. Takže tu nic nekouří, nevzniká tu žádný rizikový odpad a zdroj této energie se na rozdíl od fosilních paliv jenom tak nevyčerpá. A kdyby se nevyužíval, stejně by se neušetřilo. Protože Slunce svítí den, co den a svoji energii nám tedy dává k dispozici neustále. A je jenom na nás, zda ji chceme a dokážeme využívat. Fotovoltaiku už dnes známe a máme k dispozici. A je tedy jenom na nás, zda se pro ni rozhodneme. Což je rozumná volba.